Používání darů Ducha II.
Modlitba v jazycích
(Ř 8, 26-28)
Pavel o tomto daru říká, že je nejnepatrnější ze všech. Co to tedy je modlitba v jazycích Jednoduše řečeno: Bohem darovaná schopnost chválit jazykem Ducha svatého. Pro člověka samotného jsou slova obvykle nesrozumitelná. Lze říci, že je to náš osobní intimní jazyk modlitby, kdy je můj duch v souladu s Duchem Božím. Modlitbu v jazycích můžeme rozdělit na dva druhy. Prvním druhem je dar modlitby v jazycích jako proroctví v rámci modlitební skupiny. Vždy(!)vyžaduje výklad. Pokud něco takového nastane musí se vedoucí modlitebního společenství zeptat, kdo k tomuto proroctví má dar výkladu. Řeknu opět příklad z naší komunity. Při jedné modlitbě vystoupila členka komunity s tím, že „má“ taková komická slova. Řekla ta slova a v tom okamžiku mi před očima vyvstalo slovo z Písma. Nebyla jsem si však jistá, a tak jsem váhala mám-li to říci. Mezitím vstal někdo jiný a popsal obraz, který se mu při tom vybavil. Odpovídal přesně mému biblickému citátu. Jeho výklad jsem tedy také potvrdila.
Druhý druh modlitby v jazyku je ten osobní. Jak se modlím v jazyku Vždy mohu kdykoli začít a skončit. Nemusím mít strach z toho, že ztratím vládu nad sebou. Jak začnu hovořit v jazyku Otevřu pusu a rozezním hlasivky a jednoduše ze sebe vypravím zvuky, které jsou mi dány. Kdy a kde se takto modlit Vždy a všude. Třeba v metru. Může to být přece potichu. Můžeme se v jazycích radovat a jásat, ale já jsem zakusila především ve starostech a trápení, jak snadné je k této formě modlitby sáhnout. Často tuto formu použijeme především v modlitbě za uzdravení druhých. Většinou totiž ani nevíme, co člověk (nad kterým se modlíme) skutečně potřebuje. V této modlitbě se můžeme plně osvobodit od svých úvah a otevřít se Božímu působení. Znovu a znovu jsem zažívala, že modlitba v jazyku znamená uzdravení. K čemu modlitba v jazycích, vždyť se mohu modlit ve své mateřštině Říká se, že dar modlitby v jazycích je branou k dalším charismatům. Patrně proto, že je pro člověka pokořující blábolit jako malé děcko a nerozumět tomu, co říká. Právě tím se však otevírá přijetí dalších darů. Kdo tento dar dostává Každý kdo po něm touží. Řada lidí má v sobě různé překážky, které přijetí daru brání. Například se obávají, že ztratí kontrolu nad svou vůlí, znemožní se či nedůvěřují tomu, zda je „to“ opravdu od Pána. V modlitebních skupinách se stává, že jsou ti, kteří tento dar nemají, vyzváni k tomu, aby šli doprostřed a ostatní se modlí za to, aby ho dostali. Dar jazyků je ale osobním darem, naprosto jedinečným. Není to žádný důkaz křtu v Duchu svatém, ale je to důsledek tohoto křtu.
Svědectví
Na závěr bych se s Vámi podělila o svědectví, ve kterém se v podstatě objeví všechny dříve zmíněné dary. Má dcera byla v pátém měsíci těhotenství, když lékaři při ultrazvukovém vyšetření zjistili, že dítě nemá vyvinutou část mozku a narodí se tak buď mrtvé, a nebo vážně postižené. Druhý den potom, co nám dcera řekla tuto smutnou zprávu, bylo setkání naší modlitební skupiny. Večer začal chválou. Uprostřed ní vstal jeden z přítomných a popsal vidění, kterého se mu právě dostalo. Viděl ženu s dítětem pod srdcem asi tak v pátém měsíci a vnímal slova, ve kterých nás Bůh vyzýval, abychom se vytrvale modlili za toto dítě, protože jeho život je ohrožen a nemělo by předčasně přijít na svět. Poté dodal výklad, že to platí nejspíš obrazně pro naše společenství. Pán si v něm přeje být znovuzrozen. (Jak jsem již dříve uvedla, ten kdo dostává proroctví, by ho neměl sám interpretovat.) Vstal můj zeť a řekl, že to neplatí pro společenství, ale pro jejich miminko a řekl jim, co sdělili lékaři jeho ženě. Každý byl velmi zasažen jasností a přesností toho proroctví. Od té doby se celé společenství vytrvale a usilovně modlilo. Hodně jsme tehdy používali právě daru modlitby v jazycích, protože slovy jsme už nevěděli, jak se modlit, co to dítě potřebuje. Prošli jsme během těch měsíců velkou krizí důvěry. Neustále se střídala naděje a pochybnost. Měsíc před porodem chtěli lékaři přivést dítě na svět. Mělo totiž malé tělo, velkou hlavičku, bylo podvyživené a prakticky neschopné života. Dcera byla pod velkým tlakem. My jsme se však křečovitě drželi proroctví, že dítě nesmí přijít předčasně na svět… Za měsíc se narodila Kristýna jako zdravé a normální dítě. Dnes je jí šest let.
Celá přednáška zazněla na setkání vedoucích modlitebních skupin na Vranově u Brna 15.-17. listopadu 2002. Zpracovala Kateřina Bajtlová.